Nechci, nemůžu, nebudu

Podobá se u vás doma psaní domácích úkolů scéně z hororu? Ječící dítě, nervózní rodič a práce nikde? Zkusili jste už prosby i hrozby, sliby i zákazy, ale nic nepomáhá? Bojíte se, že kvůli domácím úkolům bude mít vaše dítě špatné známky a bude zaostávat za ostatními? Děsíte se pokaždé, když otevřete žákovskou? Uklidněním vám může být, že v tom nejste sami, a ne vždy je chyba jen u vás nebo u dítěte. 
smutná dívka nad knihou 
Prvním krokem je se zastavit. Pokud odpor vašeho dítěte k domácím úkolům dlouhodobě přetrvává, a překračuje hranice běžného zlobení, je na místě se zamyslet, proč tomu tak je. Zkuste se vrátit v čase do doby, kdy problémy začaly? Dělo se tou dobou v životě dítěte nebo vašem něco mimořádného, docházelo k nějakým změnám? Pakliže ano, pak vaše dítě tyto změny možná ještě nevstřebalo. Zkuste si také promluvit s dítětem v klidu, uvolněně, pokud možno mimo období dělání úkolů, jestli se mu něco neděje ve škole nebo jinde. Malé děti mohou těžce nést například stěhování kamaráda, ty starší možná zrovna prožívají první lásku či první zlomené srdce. Vyloučit byste samozřejmě neměli ani možnost, že vaše dítě ve škole šikanují. Pokud se dítě ve škole trápí, tak je jasné, že s ní doma nechce mít nic společného.
dívka při učení 
I když učitel či učitelka už o problémech vašeho dítěte s úkoly nejspíše vědí, je i tak dobré domluvit si s nimi schůzku. Učitel vám může říci, zda se problémy dítěte omezují jen na úkoly, či zda se objevily i jinde. Pobavte se například o tom, jak se dítě chová k učitelům a ke spolužákům, jak mu jde učení v hodině, jak se ostatní chovají k němu. To vám může hodně napovědět o tom, v čem je problém. Pokud je vaše dítě jinak čilé, veselé a společenské, tak může problém vězet v konkrétní látce nebo učiteli, který často odstraní pár hodin doučování nebo přeřazení do jiné skupiny. Pokud se naopak objevily i změny v chování a propad v hodinách, je nutné hned jednat a zajistit dítěti i sobě odbornou pomoc.        
osamnělý chlapec

Pokud si ani po poradě s dítětem a učitelem nejste jisti, kde je problém, je namístě návštěva psychologa. Ten dokáže odhalit například specifické poruchy učení, jako je dyslexie nebo dyskalkulie. Navíc, většina psychologických poraden jsou koncipována jako bezpečná a klidná místa, a ta mohou pomoci rozmluvit se i bázlivým dětem o jejich problémech.  
Je ovšem nutné si pamatovat, že žádný odborník za vás vaše dítě „neopraví“, a poradou to jen začíná. Přejeme vám hodně úspěchů a pevné nervy.

Nechci, nemůžu, nebudu
4 (80%)3